Obří slalom - Stříbrná   21.2.2009 Napsal: Karlos 

Kdepak, náš předseda Venca z nás všech chce mít sportovce. Takže než jsem mu stačil říct, že si k němu na Stříbrnou přijedu v sobotu zalyžovat, už jsem byl přihlášen na Závody v obřím slalomu.

 Postupně jsme se díky němu zúčastnili spousty závodů v různých disciplínách a to ani nemluvím o tom jak mě zblb´, že jsem začal chodit dobrovolně na spinning, kterému jsem se vždycky chechtal, co je to za blbost. Před sebou si to omlouvám, že je to dobrá zimní průprava na kolo. Takže se potím sám chlap mezi štíhlejma ženskejma a poskakuju na připitomělou hudbu.

 Občas se mi ho daří oklamat a svou neúčast na závodech nahrazuji tím, že to všechno natočím a udělám z toho reportáž. To zabírá. Dnes jsem udělal výjimku – zúčastnil jsem se a reportáž bude textová. 

 Radek to ještě večer vzdal, takže jsem neměl s sebou zpátky náhradního řidiče, pro případ, že bychom museli zapít úspěch. Ráno jsem se zastavil pro Vencu, ten však ještě vypravoval rodinu, tak jsem nás přihlásil oba sám. Neúmyslně jsem ho udělal mladším a tak přišel o výhodnější pozici na startu (startovalo se podle ročníku od nejstaršího). Trať už byla postavena, tak jsem si jí vedle branek zkusmo projel a dole to málem neustál. Docela fofr, skoro šus. Ještě jsem na vleku potkal Medvěda, paraglidistu z Frantovek, co lítá na hodným déčku:-) a ten to zhodnotil, že by to nejel ani za nic.

Závodníci se pomalu začali houfovat u startu. Vzpomněl jsem si na časy, kdy jsem jako junior jezdil za Baník Sokolov a zrovna zde, na této sjezdovce, vyhrával. Tak jsem to začal vyhlašovat po okolí, ale nikdo mě kupodivu nebral moc vážně. Bylo to asi tím, že jsem měl na sobě bundu, oteplovačky a čepici. To Venca to bral jako maskovací manévr, aby si ho moc nevšímali. Ostatní mezitím řešili aerodynamiku, lyže a jakou tvrdost si tím kolečkem vzadu na lyžích nastavit. Venca mi ještě přišel poradit, kde si mám víc najet, kde je zásek, atd. Kejval jsem, ale okamžitě to zapomněl. Jsem vesnickej kluk, moc nad tím nepřemejšlet a narvat to:-). Toť moje taktika. Startoval jsem osmnáctý. Závodník přede mnou, podle řečí před startem největší favorit, mi celou trať rozbil. Zůstaly po něm ohnutý a popadaný branky. A jeje, abych něco nevynechal……start!…. Jel jsem jako mistr světa…….aspoň jsem si tak připadal…..dolní vlásenku už jsem jel jen ve vajíčku:-)…, naštěstí stopa už byla dost vyjetá a udržela mě na nohou. Cíl.

 Jedu k Vencovi to zhodnotit. Horní část jsem neprojel ideálně, to vím, stopa mě vedla blbě, jinak,  než nás učili v oddíle, tak jsem si říkal, že přede mnou jeli samý amatéři. Venca to zhodnotil jako …styl nic moc, ale rychlost dole dobrý. Sám taky nebyl spokojený, jako vždy.

 Zatímco se přestavovala trať pro druhý kolo, volal jsem bráchovi, abych mu vylíčil, jak jsem jel jak bůh. Samozřejmě při jízdě.  Buch, a měl to v přímým přenosu. Narazil jsem si nohu o hůlku. Dobrý, to ustojím. Do druhého kola jsem šel s taktikou jet ještě rychleji :-). Namazal jsem voskem od soupeře, aby mi to aspoň nelepilo. Druhý kolo. Paráda. Byl jsem úplně nadšenej. Trať jsem projel bez jediný chyby, bez zahranění, plynule, rychle. Prostě mnohem líp, než první kolo. V duchu jsem začal pomýšlet na horní příčky a litoval prvního kola. Vyjel jsem ještě do půlky vyfotit pár fotek a koukám, Venca jede ještě jednou. Co to? Nezměřili mu první jízdu, aha, konkurenční boj. Samozřejmě pak říkal, že poprvý zajel líp:-). Já stále tajně pomýšlel na horní příčky, byl tajemnej a krotil euforii z druhý jízdy.

Před vyhlášením se nám dostali do rukou výsledky. Cože!? Dvacátej šestej? To snad ne. Venca osmnáctej, každý kolo skoro o sekundu rychlejší než já. Vlčáci z první pětky o deset sekund rychlejší než já. Na šestisetmetrový trati, to snad ne. Z 37 závodníků, z toho pět ženskejch, dalších 5 seniorů a tři-čtyři trať nedokončili nebo spadli. Hmmm, tak ještě foto z vyhlášení a domu. Hned v pondělí jdu na spinning.

  Stylově jsme jeli perfektně, ale je to prostě technikou. Nemůžeme mít přece pohárový lyže, když investujem do lítání, ne?               Karlos